?>
ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


CO UKRÝVÁ POZÚSTALOST RAFAELA MARIA BOUŠKA?
@ mágia a okultizmus     5.11. 06, 23:22

V tomto domě žil Rafael Maria Boušek

Byl napsán rukopis, který pravděpodobně obsahuje magické pantakly. Tento rukopis je uložen v archivu. Ale hledá se další rukopis, který obsahuje formule k těmto pantaklům. Jeden bez druhého nemá žádnou cenu. Oba společně však pravděpodobně odhalují tajemství, která chtěl Rafael Maria Boušek možná sdělit někomu, kdo toho bude hoden.

Obyvatelé města Tábora si o něm všelicos povídali, a mnoho lidí ho považovalo tak trochu za blázna, nebo přinejmenším za podivína, který má divné koníčky. Pamětníci o něm mluví jako o člověku, který si hrál na rytíře, protože chodíval při slavnostech oděn do zvláštního rytířského šatu a s mečem u pasu. Ale kým vlastně byl pan profesor? Byl géniem své doby, který je dnes skoro zapomenut? A nebo byl jen podivín, jenž následkem nešťastné lásky propadl démonu alkoholu a bludům? Je jeho pozůstalost "hermetickým pokladem" a odkazem pro další generace hermetiků?



Ale začněme od začátku.

V roce 1892, přesněji 20.června, se narodil profesorce Bouškové syn, kterého pojmenovali Rafael Maria. Stalo se tak ve vesnici Klokoty, která již v té době byla známa hlavně mezi křesťanstvem široko daleko, jelikož se tam nacházel poutní Chrám na nebevzetí panny Marie a známá křížová cesta vedoucí ze starého města Tábor přes sady a přes údolí Tismenického potoka až sem. Dnes je obec Klokoty součástí města Tábor a vedle Klokot stojí sídliště, okresní nemocnice a domov důchodců.

Rafael Maria byl již jako dítě velmi inteligentní a rodina Bouškova byla celkem známa. Od malička se zajímal o přírodu a různá zvířata. Někdy po roce 1920 se začalo stávat proslulé jeho vivárium, kde pěstoval cizokrajné hady a začali se za ním sjíždět lidé mající o tuto "drobotinu" zájem.

Rafael Maria Boušek byl profesorem biologie, chemie, fyziky, zeměpisu a matematiky. Vyučoval v Nymburku, Hradci a Táboře. V Táboře vyučoval nejdéle a to na Gymnaziu které se nachází na Křižíkově náměstí.

O hermetismus se začal Rafael Maria Boušek zajímat poté, co se setkal s Otokarem Griesem. Josef Veselý v knize UČENÍ MISTRÚ /Vodnář 2005/ píše, že Boušek magii chápal jako experimentální vědu.

V roce 1936 následovala svatba, na které se Rafael Maria pravděpodobně poprvé veřejně představil ve svém rytířském oděvu. Oženil se se ženou, která byla o mnoho let mladší než on. A tím byl obyvatelům Tábora ještě více trnem v oku. Ta žena, kterou miloval, jmenovala se Růžena Baierlingová, ale jejich svazek vydržel jim na tu dobu velice krátce - pouze šest let. Po rozpadu onoho manželsví se začal Rafael Maria trápit, což je patrné i z jeho básní. V té době začal holdovat alkoholu. Později se z něho stává narkoman /jak tvrdí někteří pamětníci/. Udajně užíval opium.

V roce 1947 napsal Rafael Maria Boušek rukopis, jenž je předmětem zájmů některých badatelů. Rukopis je šifrován několika druhy písma. Možná má vysokou hermetickou hodnotu, ale musíme též připustit, že se může jednat pouze o výplod chorého člověka, který holdoval alkoholu a drogám a uzavíral se sám do sebe.

Na originálu titulní strany jeho rukopisu s názvem ARMORIALE super Ordinis Militiae Templi nalezneme zajímavou kresbu pravděpodobně temlářského rytíře ve zbroji. Rytíř je v levém dolním rohu a za ním je vykresleno podivné popraviště. Rytíř má na prsou templářský kříž a v ruce drží štít, na kterém je též vykreslen tento kříž. Když jsem rukopis studoval, tak mě zaujal právě tento kříž na štítu. Kolem něj jsou nakresleny jakoby paprsky - čárky lemující kříž ze všech stran. Na nich je však nápadné to, že jakoby nezapadají do celkové kresby. Měl jsem dojem, že tam byly dokresleny dodatečně, protože neodpovídají stylu celé této titulní strany. Na ní je vidět, že je nakreslena s pečlivostí a že autor byl takzvaně "puntičkář". Ale paprsky na štítu kolem kříže jsou nakresleny bez pečlivosti a jakoby v rychlosti. Při kreslení paprsků nebyla dodržena pravidelnost. Když přihlédnu k tomu, že Rafael Maria Boušek často a až skoro přehnaně své texty šifroval /ve zmíněném rukopisu je několik druhů písma a jeho pozůstalost obsahuje i šifrovací tabulky/, tak to vypadá skoro tak, jakoby počty paprsků něco symbolizovaly:

Od středu výše lemují kříž 4 paprsky /levá strana/, 4 paprsky /pravá strana/.
Od středu níže lemuje kříž 8 paprsků /levá strana/, 7 paprsků /pravá strana/.
Od středu levou vrchní stranu lemují 4 paprsky.
Od středu pravou vrchní stranu lemuje 5 paprsků.
Od středu levou spodní stranu lemuje 5 paprsků.
Od středu pravou spodní stranu lemuje 5 paprsků.
Dovoluji si upozornit, že se jedná o kříž, který má všechny strany stejné, čemuž by logicky odpovídalo to, že všechny strany budou lemovány paprsky stejného počtu.

Kříž má výřezy ve tvaru písmena "V" na každém ze čtyř vrcholů. I kolem nich jsou paprsky.

Vrchol horní má ve výřezu jen 1 paprsek.
Vrchol dolní má ve výřezu také 1 paprsek, ale výřez lemují 3 paprsky po každé straně.

Na levém a pravém vrcholu paprsky nelemují výřez, ale jsou kresleny jen nad ním.

U levého vrcholu je 5 paprsků.
U pravého vrcholu jsou 4 paprsky.

U kopií Bouškova rukopisu ARMORIALE super Ordinis Militiae Templi tento rozdíl v počtu paprsků není tolik vidět /kopie které jsem viděl jsou černobílé a pořízené světlotiskovou kopírkou/. Ale na originálu je to naprosto zřetelné a je to v kontrastu s celou kresbou.

Za rytířem se nacházejí kůly a na nich jsou přivázané postavy. Každá z nich má na hrudníku červenou skvrnu ve tvaru pravidelného kříže, pravděpodobně se má jednat o krev. Kůlů je asi 17 /některé jsou v dálce a jakoby v mlze/. Zřetelně je jich nakresleno 9. Na největším kůlu jsou dvě postavy společně přivázané - pravděpodobně rytíři. V pozůstalosti R.M.B. je tento motiv i na medailonu ze žlutého kovu na němž jsou dva rytíři na jednom koni a rok 1314. Na tomto medailonku se též vyskytuje znak ve tvaru osmičky, který má Rafael Maria Boušek i na svém razítku a na svém exlibris. Tento znak ve tvaru osmičky /osmičky nad kterou je "háček"/ označuje hermetik Josef Veselý za "Bouškův privátní symbol".

To, co zbylo ze života Rafaela Maria Bouška bych rozdělil do tří částí:

1. Pozůstalost, která byla spálena fanatickým katolíkem.

2. Věci, jenž rozprodal sám Boušek za svého života /obrazy, knihy/.

3. Pozůstalost uložená ve Státním okresním archivu v Táboře /Oblastní archiv Třeboň/.


V roce 1950 začal Rafael Maria Boušek rozprodávat svůj majetek. Prodal tak své obrazy a své knihy a dokonce i svou vzácnou sbírku okultní literatury. Tu však nekoupil žádný "fanda okultismu", nýbrž fanatický katolík, který s touto sbírkou zatápěl v kamnech a tímto způsobem jí prý celou zprovodil ze světa. PhDr. Milan Nakonečný vyhledal onoho katolíka a mohl část těchto knih před jejich spálením vidět a v knize NOVODOBÝ ČESKÝ HERMETISMUS o tom napsal:

"Zavedl mne do zahradního domku, kde měl zbytek těchto knih v truhle u kamen, aby s nimi mohl topit... Dovolil mi, abych si některé z těchto knih prohlédl. Byly ve svém textu hustě popsány Bouškovými poznámkami, které svědčily o tom, že jejich obsah úporně promýšlel."

V antikvariátu v Tábore /Galerie a antikvariát Bastion na Starém městě/ jsem však asi v roce 2004 zjistil, že tam bylo někým prodáno několik knih, které patřily do majetku R.M.Bouška. Knihy obsahovaly podpisy a poznámky R.M.Bouška. Bohužel je však nekoupil jeden člověk, ale byly rozprodány jednotlivcům.

Obrazy prodal Rafael Maria Boušek po hospodách v Táboře, aby měl na útratu a na své dluhy. Dluhů měl pan profesor hodně, což dokazuje i jeho pozůstalost - část položek jeho pozůstalosti tvoří povolení exekucí na jeho profesorské platy, žádosti o finanční výpomoc a seznamy věřitelů.

Nejvíce se zachoval Rafael Maria Boušek v paměti lidí v Táboře jako profesor na straně jedné a okultní badatel na straně druhé. Někteří ho považovali za satanistu. To, že přinejmenším "koketoval" se satanismem, nasvědčuje i jeho báseň, kterou oslavuje Lucifera, a kterou složil v latině pod názvem AVE IMPERATOR. Rukopis této básně je též uložen ve Státním archivu v Táboře. Báseň byla zveřejněna v knize Josefa Veselého Lucifer a Lilit / Vodnář 2003/.

Na sklonku života se s Rafaelem M. Bouškem sešel PhDr. Milan Nakonečný, který žije též v Táboře. Bylo to již v době, kdy Rafael Maria byl v Chýnově v domově důchodců. Tam také 27. ledna roku 1969 umírá.

Rafael Maria Boušek byl pochován do rodiného hrobu v Klokotech na hřbitově vedle Chrámu na nebevzetí pannny Marie. Dle jeho přání byl pochován údajně v templářském oblečení a s mečem po svém boku.


Jaroslav Demeter Ptáček


zdroje:

Okresní archiv Tábor /Oblastní archiv Třeboň/;
PhDr. Milan Nakonečný, NOVODOBÝ ČESKÝ HERMETISMUS /Vodnář 1995/;
Josef Veselý, UČENÍ MISTRÚ /Vodnář 2005/;
Josef Veselý, LUCIFER A LILIT /Vodnář 2003/.

Děkuji pracovníkům Okresního archivu Tábor.
Děkuji obyvatelům města Tábor.
Děkuji sorror Comitissa.


pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čítaj poznámky (6) / napíš poznámku

aktuálne diskusie:
...dryada06.Nov:01:58

čitateľov: 4852   verzia pre tlačiareň

fotogaléria
Mar 31, 2019

zilina 32.jpg / ilustračné

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (2854)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie

stručné sms správy