Jak zní modrá barva
@ alternatívne vedy     15.9. 12, 17:42

darka píše: "Chováme se tak, jak jsme se to naučili v dětství, vyvoláváme podobné situace dále v životě, docházíme k podobným konfliktům. Bohužel je řešíme podobně blbě," říká v rozhovoru Radkin Honzák. Kdy vyzkoušel LSD a jak to vypadá, když žlučník pláče?

 

O prolínání smyslů

 

Alex: Pane doktore, v poslední době hodně píšete o synestézii. Vysvětlil byste čtenářům, co to synestézie je a proč vás tolik zajímá?

MUDr. Radkin Honzák: Víte, já bych synestézii strašně chtěl mít, já těm synestetikům závidím. Ale abych vysvětlil, co to je. Synstézie znamená, že se vám spojí dva kanály vnímání, ačkoli vy zapojujete jen jeden. Klasická synestézie je, když při pohledu na písmena nebo číslice vidíte barvu. Synestetik pak normálně čte, akorát vidí písmenka barevně. Synestetiků není málo, já se přikláním k odhadu, že je 1 ku 240. #CONT# Zajímavé je, že synestetici si často myslí, že ten podvojný vjem mají všichni, že je to normální, takže o tom nemají potřebu mluvit. Například jedna má kolegyně, se kterou se znám už padesát let, mi povídá, že si pacienty pamatuje podle barev, jeden je červený, druhý modrý.

 

Vypadá to, že se tak rodíme všichni. Vidíme barevně, slyšíme barevně, čicháme barevně, chutnáme barevně, ale postupem času mozek synestetické dráhy odstřihává.

 

Jaký jiný typ synestézie byste mi popsal?

Malířka Jana Babincová viděla ve snu obrázek plný čtverečků, a když ho pak nakreslila, zjistila, že těmi barvami je tam vepsána modlitba "andělíčku, můj strážníčku". Protože tohle vnímání světa je strašlivě obohacující, mezi těmito lidmi najdete velkou spoustu kumštýřů. Například Nabokov, který to měl v rodině.

 

Synestézie je tedy dědičná?

Ano, dědí se. Krásné na tom je, že například Nabokovova maminka to měla také na písmena, ale písmena viděla v jiných barvách než její syn, tak se pak hádali, jestli "A" je modrý nebo jaký. Začal jsem synestetiky sbírat. Nejvíc se mi jich ohlásilo, když jsem se o nich rozpovídal v rádiu. Teď mám nádhernou sbírku synestetických příhod a uvažuju, že udělám slezinu synestetiků, kde bychom si vyměnili zkušenosti.

 

Takže je to genetický dar od přírody.

Vypadá to, že se tak rodíme všichni. Vidíme barevně, slyšíme barevně, čicháme barevně, chutnáme barevně, ale postupem času (okolo tří až pěti let dítěte) mozek synestetické dráhy odstřihává, a synestézie zůstane jen těm, kteří na to mají ten gen – jejich mozek synestetické dráhy nepřestřihne. Zajímavé je, že mezi synestetiky je šestkrát více děvčátek. No, ono něco podobného dělá i LSD, které umí tyto spoje dočasně vytvořit, nicméně LSD tlumí zase jiné aktivity.

 

Pokračovanie: http://psychologie.cz/jak-zni-modra-barva/

 

Alexandra Hrouzková, Radkin Honzák

 

 


(c) Putnici / http://putnici.sk/