ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:47782

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 91 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: HerbertRap

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Cesta do minulého života: poletovala jsem obdobími, jak se mi zachtělo
@ čítanie na víkend     18.8. 12, 12:27

Dostala se mi do rukou knížka o minulých životech. Pohltila mě natolik, že jsem se rozhodla vyzkoušet, jestli to doopravdy funguje, a vyrazila do Londýna. Koncem května tam přijel americký psychiatr Brian Weiss, který prý do minulých životů dokáže přivést prakticky kohokoliv.
 
To je neuvěřitelný, já jsem fakt tady, pomyslela jsem si, když jsem se v přednáškovém sále rozhlédla kolem sebe. Asi pět set lidí se postupně usazovalo do svých křesel v jedné z budov ve středním Londýně, jen pár metrů od místa, kde před sedmi lety zaútočili teroristé na náměstí Russell Square.
 
Mladá konferenciérka ohlašuje, že už za pár minut přijde na pódium muž, na kterého všichni čekáme: americký psychiatr Brian Weiss. Jak se později ukáže, z Británie za ním přijela jen asi polovina sálu, ostatní jsou ze Spojených států, několika evropských zemí, skupina lidí přiletěla až z Indie. Z Česka jsem podle všeho jediná (nebo jste tam někdo byl taky?).
 
Je to jako film
 
My všichni zhruba za hodinu pod Weissovým vedením absolvujeme první z jeho pokusů dostat se do některého ze svých předchozích životů. Procesu, při němž se pomocí dýchání a hluboké koncentrace za vedení odborníka ponoříte do minulosti, se říká regrese. Není to hypnóza ani holotropní dýchání, profesor Weiss ten stav popisuje jako sledování filmu v kině. Můžete své dívání kdykoliv přerušit, ale většinou je to prý tak fascinující, že to málokdo udělá.
 
"Máte nad sebou absolutní kontrolu," říká osmašedesátiletý štíhlý muž klidným hlasem. "Své tělo ovládáte stejně, jako když se v kině díváte na film a držíte u toho popcorn. Kamarád, který tam je s vámi, si do něj hrábne. Vy se s ním nechcete dělit, a tak mu vyndáte ruku ze svého popcornu, plácnete ho přes ni a vrátíte mu ji na klín. To všechno při sledování toho filmu, který je ve skutečnosti vaším prožitkem nějakého důležitého zážitku v minulosti."
 
Právě tohle je pro mě hodně důležité. Kromě toho, že jsem k podobným věcem dost skeptická, taky nesnesu, když mě ovládá někdo jiný. Představa, že jsem někomu vydaná napospas a nemám nad sebou kontrolu, je pro mě tak děsivá, že mi zabrání v odevzdání se čemukoliv. Nikdy jsem proto nevyzkoušela halucinogenní drogy, z kurzů typu rodinné konstelace mám panickou hrůzu a na hodině spontánního terapeutického tance jsem stála přikovaná k zemi a nesnášela to trapné zmítání nemožně ošklivých lidí.
 
Pro jistotu si proto sedám na kraj řady a co nejblíž ke dveřím, abych mohla kdykoliv z toho filmu odejít.
 
"První dvě regrese uděláme dopoledne, další odpoledne. Asi čtyřiceti procentům z vás se podaří dostat se do minulého života hned napoprvé, minimum z vás odejdete s tím, že se vám to nepodařilo vůbec. Pokud mezi nimi budete, nevzdávejte to. Mně samotnému to trvalo tři měsíce," připomíná Brian Weiss.
 
Kostka vody
 
Subtilní Weiss je mi překvapivě sympatický. Ani ne od pohledu, je to takový ten klasický Američan v oblečení o číslo větším a s teniskami na běhání k oblekovým kalhotám. Ale projevem: mluví přirozeně a bez papíru, přesto má naprosto vypointované historky, ve kterých si dělá legraci ze sebe, ze svých pacientů, ze své profese i z celé regrese. Díky tomu se celý sál často směje. Považuju za dobré znamení, když se někdo nebere moc vážně. Weiss zároveň nedává návody na jasné štěstí, které by spočívaly v následování výhradně jeho učení a zbavování se majetku v jeho prospěch. Lístek stál něco přes třicet liber, tedy asi tisícovku za šestihodinovou přednášku. Leckterý rocker si to samé žádá za šedesát minut.
 
Při poslouchání Weisse si vzpomenu, jak mi Jaroslav Dušek nedávno v rozhovoru vysvětloval, podle čeho se pozná manipulátor: "Jakmile někdo tvrdí, že jeho cesta je lepší než jiná cesta, odděluje vás od celku a manipuluje vámi, aby vás mohl ovládat. Ti, kteří vás nechtějí oddělit od celku, říkají, že vy jste ten celek a že člověk je vším."
 
Přesně totéž vysvětluje Brian Weiss. "Neexistuje pohlaví, národnost, rasa, to všechno jsou jen značky. Nejsme naše těla. Jsme mnohem víc než to – duch, duše, vědomí. Existujeme před naším tělem i po něm. Jsme všichni propojení a pokaždé se znovu setkáme, jsme jedna energie. Být člověkem je jako být kostkou ledu – je to jen krátkodobá iluze, ve skutečnosti jsme všichni voda."
 
Všemu rozumím, přesto je mi víceméně jasné, že já budu jedním z těch šedesáti procent, kterým se to napoprvé nepovede. Moje hlava mě do nějakých středověků nepustí.
 
Přesto na sobě vnímám nečekané uvolnění, které vyplývá z racionální rozvahy: Když už jsem v sedmém měsíci těhotenství sedla do letadla, opustila na čtyři dny svého syna, zaplatila letenky, hotel a tenhle kurz, mohla bych to přece jen zkusit.
 
Zážitek z dětství
 
"Zavřete oči a sedněte si tak pohodlně, abyste vůbec nemuseli vnímat své tělo. Nebojte se, vizuálně o nic nepřijdete. Na pódiu jsem jen nehybný já, je to nuda," navádí Weiss svým příjemným a trochu vyšším hlasem.
 
"Levitaci provádím až odpoledne," dodá a sál už poněkolikáté vybuchne smíchy. Když se všichni ztiší, začne Weiss dávat pokyny, kterými nás tu a tam provází po celou dobu regrese. Mezi jednotlivými návody uplyne pár minut, odhaduju tak dvě až tři.
 
"Soustřeďte se na svůj dech. Představujte si, jak vdechujete to krásné, tu příjemnou, čistou energii, a vydechujete to špatné a toxické ven."
 
"Představujte si, že je nad vámi světlo. Proud krásného, vřelého a hojivého světla, které prochází vaší hlavou a obaluje každičký kousek vnitřního těla," říká a jmenuje jednotlivé části těla i orgány. "Pak si představte, že vás to světlo zabalí zvenku od hlavy až k patě, jste objímáni světlem a chráněni."
 
 
Pokračovanie: http://ona.idnes.cz/minule-zivoty-0fs-/styl.aspx?c=A120716_143738_styl_jup
 
Jana Ciglerová

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 5968   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
Dec 07, 2017

dsc_2301.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE