ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:43857

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 125 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: Larryhaw

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Skrytá historie bytí....
@ alternatívne vedy     17.6. 03, 02:28

5 miliard let

Vznikla sluneční soustava. Všechny planety jsou žhavé. V této době existují již miliardy jiných hvězdných planetárních systémů. I při velmi skromném odhadu 1% můžeme tvrdit, že jen v naší galaxii již existuje několik miliard civilizací.

4,9 miliardy let

Sluneční soustava je dosud nestabilizovaná a pláště planet jsou zatím tenké. Neexistují horstva, vznikají jen jednotlivé kopce sopečnou činností. Země obíhá ve vzdálenosti dnešního pásu asteroidů. Tato vzdálenost od Slunce napomáhá k tomu, že její povrch poměrně rychle chladne. Je zhruba dvakrát větší než dnes a obíhá kolem ní poměrně velká rodina satelitů.

Do soustavy vstupuje velké těleso, alespoň pětkrát větší než současná Země. Jak je přitahováno Sluncem, míjí řadu planet a vnáší do planetární soustavy zmatek. Planety mění dráhy i sklony svých os (Uran se pokládá na bok). Toto těleso Sumeřané nazvou Nibiru (Křižující) a Egypťané o něm budou mluvit jako o Cherper (Objevující se).

Nibiru je zachyceno gravitací Slunce, takže se stává jeho desátou planetou. Pohybuje se ovšem po velmi výstřední eliptické dráze s dobou oběhu 3600 let. Po otočce kolem slunce se natolik přiblíží k Zemi (původní Zemi před katastrofou nazývali Sumeřané a Babyloňané Tiamát), že se obě planety vzájemně bombardují svými měsíci. Pro zemi má srážka katastrofální následky. Je vržena na oběžnou dráhu, kde se dnes zhruba pohybuje Venuše. Ta zde dosud není. Soustředěným bombardováním zemského povrchu v oblasti dnešního Pacifiku jí je vyrvána téměř polovina její hmoty. Současně ztrácí všechny malé měsíce. Hmota některých měsíců Nibiru přešla srážkami do našeho současného Měsíce, což způsobilo jeho hruškovitý tvar. Sumeřané toto těleso označili jako Kingu a popsali je jako ,,skoro planeta”, což je nesmírně výstižné.

Nibiru a její měsíce byly nositeli života a tím se stalo, že byla Země ,,infikována”a počíná se na této dříve mrtvé planetě rozvíjet život. Vzhledem k dosud velmi nepříznivým podmínkám můžeme počítat s formami na úrovni bakterií.

Tato planeta byla uctívána snad všemi kulturními národy světa. O tom svědčí její symbolické vyobrazení, s nímž se setkáváme u řady kultur.

4 miliardy let

Planetární soustava Slunce se stabilizovala. ,,Rány” Země se zacelily. Vzniká nová jednolitá pevnina. V oblasti dnešního Tichého oceánu však má velmi slabou oporu, protože zde zcela chybí zemský plášť, který je nahrazen jen slabou utuhlou slupkou vytvořenou lávou z horkého nitra planety. Tento povrch je navíc zcela protkán ohromnými dutinami, naplněnými zemním plynem.

V prapevnině vznikají vulkanické zlomy a láme se na jednotlivé kry, které tvoří kontinenty. Vedle dnes známých pevnin se odlamují velké kry od severovýchodní Asie, Austrálie a Ameriky (zhruba mezi severní Kalifornií a sev. Chile), které později vstoupí do historie jako Mu: země, kde se zrodil člověk.

Po roztržení Ameriky a Afriky vzniká rozsáhlá pevnina a řetěz ostrovů v Atlantském oceánu, která je známa jako Antarktida.

Od východní Afriky se od trhuje velká subkontinentální kra, která se vydává na cestu k asijské pevnině, kde bude známá jako Indie.

3,8 miliardy let

Povrch je dosud neobyvatelný a zcela zahalen ve vodních parách, jejichž teplota se pohybuje kolem 165° C.

Objevují se první stopy života (nálezy z Grónska). Dosud nelze rozhodnout, zdali pocházejí z prvotního přenosu živé hmoty při srážce Tiamát s Nibiru, nebo s příchodem inteligentních bytostí z jiné planety. Pokud by platila druhá alternativa, datovaly by nám tyto zárodky života možná prvé přistání na naší planetě. Pro podobnou domněnku hovoří následující:

V první kapitole Nekronomikonu, údajně nejstarší knihy světa, čteme, že se na Zemi v dobách, když ještě nebyly pevniny (to může znamenat i to že nebyly obyvatelné),objevily bytosti, které sem přilétly z jiných planet a usadily se pod hladinou moře. Později vybudovaly města na pólech. Pokud by tehdy někdo chtěl žít na Zemi, jediným příznivým místem by bylo dno mělkých teplých moří na severním či jižním pólu.

Podle Nekronomikonu byly tyto bytosti nazývány Starší a je možné, že jde o šedé malé bytosti, které mají pocházet z planety jedné z hvězd v souhvězdí Orionu. Podle sdělení amerického senátora Coopera, od roku 1947 opět obývají Zemi, poté co se dohodly s vládou USA. Svou planetu stejně jako svou reprodukční schopnost údajně zničily, takže jim hrozí vyhynutí. Tomu se snaží čelit genetickými manipulacemi na lidech, které unášejí za použití hypnózy.

3,5 miliardy let

Moře jsou obývaná mnohobuněčnými organismy.

3,5 – 0,5 miliardy let

Postupně jsou osidlovány pevniny a vznikají první města. Jejich pozůstatky je dnes třeba hledat velmi hluboko. Patrně v této době se na zemi objevují zástupci civilizace, která pochází nebo alespoň je spjata s Nibiru. Nekronomikon mluví o příchodu Starých, kteří vyhnali Starší. Bohužel neobjasňuje, jaká byla příčina tohoto sporu, který možná trvá dodnes. Je pravděpodobné, že Staří pocházejí ze soustavy Síria.

Ve vrstvě staré 500 milionů let se nám zachoval otisk připomínající obutou lidskou nohu. Byl nalezen v Antelope Springs v USA. Bývá považován za nejstarší doklad přítomnosti civilizované bytosti na zemi.

Podle sumerských textů přistály bytosti z Nibiru na zemi poprvé před 445 tisíci lety (datováno astronomicky). Tento údaj může být správný, ale je mnohem pravděpodobnější, že tabulka, kterou máme k dispozici, je pouhou kopií mnohem staršího textu, a tak tento údaj je třeba brát jako minimální.

500 000 000 – 64 000 000 let

O této době není prakticky nic známo, pokud jde o kulturní osídlení.

Zhruba od poloviny tohoto období se na zemi objevují dinosauři. Podle stop pokládaných za lidské a skaních útvarů připomínající skulptury dinosaurů usuzují někteří badatelé na přítomnost člověka (ovšem též obřích rozměrů). Soudí, že tehdy existovala celosvětová civilizace, jíž peruánský geolog Daniel Ruzo nazval Masma. Jeho monografie, již vydal roku 1974 pod názvem ,,La historia fantastica de un descubrimiento”, i kultura, již popisuje, je však ignorována, neboť nezapadá do obecných představ.

Toto období skončilo katastrofou nevídaného rozsahu, která zahubila téměř vše živé na povrchu planety. Paleontologové hledají příčinu buď v hypotetické temné hvězdě Nemesis, nebo ve srážce Země s velkým asteroidem.

Jedna z teorií tvrdí, že tuto katastrofu způsobila opětná změna oběžné dráhy Země. Vynutilo si ji objevení se Venuše, která se málem srazila se Zemí a vytlačila Zemi na její současnou oběžnou dráhu.

64 000 000 – 4 320 000 let

Země se stala téměř pustou planetou. Po výše popsané katastrofě patrně došlo k silnému zalednění. Poté, co skončila doba ledová a opět se rozvinuly podmínky vhodné pro život, se nejspíše opět vracejí bozi – mimozemšťané a vysazují zde nové druhy zvířat, jimž bude dané klima vyhovovat. Dodnes se zachovaly legendy o tomto obhospodařování Země. Např. některé indiánské kmeny prohlašují, že medvěd byl přinesen z jiných světů… Ctihodný láma Lobsang Rampa, který též píše o bytostech z jiných světů, je nazývá ,,Zahradníky Země”.

4 329 600 – 2 601 600 let

První věk lidstva


Patrně od této doby je třeba klást genetické vytvoření dnešního člověka. Sumerské tabulky popisují důkladně celou operaci i důvod, co vedlo mimozemšťany k takovému kroku. Byla to nutnost těžby různých rud a kovů, především zlata.

Sumerské tabulky však nejsou jediným zdrojem, který nás informuje o našem původu. Velmi detailní popis máme např. v knize Dzyan, kterou získala v Himálaji paní H. P. Blavatská v minulém století. Zde se dozvídáme, že člověk nevznikl nějakým stvořením, ale že bylo třeba mnoho pokusů, nežli se bytostem z jiných světů podařilo vytvořit biologicky reprodukovatelné tvory. Pro úplnost je však třeba dodat, že o pravosti této knihy existují značné pochybnosti.

Na tomto místě je třeba vyjasnit jeden omyl. Všechna stará díla se zmiňují o čtyřech minulých obdobích (my žijeme v pátém) a současně se dozvídáme, že dnešní člověk je ,,čtvrtou verzí”. Běžně existují tendence spojovat jednotlivé věky s jednotlivými druhy člověka. Vzhledem k tomu, že tyto čtyři věky jsou od sebe odděleny rozsáhlými přírodními katastrofami a člověk byl geneticky uměle vytvářen mimozemšťany, nelze tyto dvě věci spojovat.

Jednotlivé typy člověka lze podle knihy Dzyan shrnout následovně:


První pokusy. Bytosti nemají dosud pevný tvar a jsou zcela bez rozumu. Bezpohlavní bytosti. Lidé se rodí z vajec jako bipohlavní bytosti. Tyto tvorové jsou inteligentní. Pohlaví jsou oddělena a jedinci se dokáží sami rozmnožovat.

2 601 600 – 1 305 600 let

Druhý věk lidstva


Došlo k mohutnému rozvoji civilizace. Jejím střediskem byla dnes zničená pevnina Mu v Tichém oceánu. Bylo vytvořeno císařství, spravující 36 království po celé Zemi. Jedním z nejvýznamnějších měst bylo Tivanako, dnes asi 17 km od břehů jezera Titicaca v Andách, v době své slávy to však byl námořní přístav.

V této době byly výjimečným osobnostem mezi lidmi svěřeny vimany, létající stroje s téměř neomezenou manévrovací schopností. Jejich vlastníky byli většinou vládci, kteří sloužili jako prostředníci mezi bohy – zástupci mimozemské civilizace a svými pozemskými poddanými. Většinou to byli kříženci pozemšťanů a mimozemšťanů. To byl i důvod, proč si nemohli či nechtěli brát za partnerky čistokrevné pozemšťanky.

1 305 600 – 441 600 let

Třetí věk lidstva


S technologickou úrovní císařství Mu rostla i jeho arogance vůči jeho královstvím, která mu však byla jen formálně podřízena. Tato situace vyústila v útok na Rámovo království v dnešní Indii. Byly nasazeny vimany, které měly svrhnout ničivé bomby (patrně atomové) zejména na severní oblasti Indie. Stopy po tomto bombardování lze nalézt ještě dnes, např. v Mohendžo Daru. Útočník však podcenil technickou vyspělost Rámova království, a tak útok skončil strašlivou porážkou Mu. Část byla zničena a část se potopila. Celkově došlo k destabilizaci podloží.

Obyvatelstvo Mu počalo prchat zejména na okolní kontinenty, tedy do Asie, Austrálie a zejména do Jižní Ameriky. Tehdy se zde počínají objevovat indiáni. Do té doby byla Jižní Amerika do značné míry vyhrazena mimozemským bytostem jakožto strategická oblast těžby kovů.

Indiáni tedy nepřicházejí přes Beringovu úžinu, ale přímo do Jižní Ameriky a teprve odsud časem některé skupiny migrují na sever. Jedním z takových kmenů byli Hopiové. Ještě dnes vyprávějí jejich báje o universitě v Palenque, kde vyučovali mimozemšťané, které nazývají kačina. Ve zkazkách řady indiánských národů rovněž nalézáme dramatické popisy postupné zkázy Mu.

Dílo zkázy bylo patrně dokonáno srážkou Země s asteroidem. Tehdy se potopila poslední rozsáhlá území a jako připomínka existence snad nejvýznačnější civilizace na zemském povrchu zůstaly pouze některé ostrovy v Tichém oceánu, které jsou nekorálového původu. Ještě dnes na nich lze spatřit památky výjimečné megalitické kultury. Za všechny jmenujme alespoň proslulý Velikonoční ostrov a Nan Madol.

441 600 – 9 600 let

Čtvrtý věk lidstva


Svět propadl dlouhotrvajícímu barbarství, kterému se snažili čelit mimozemští učitelé, kteří se po dlouhé době opět vrátili. Nejzřetelnější stopy po jejich činnosti nacházíme v legendách řady přírodních národů, kde se říká, že celé kmeny byly ,,rychlými kovovými ptáky” (letadly) dopraveni do velmi vzdálených končin, kde žijí doposud. Zatím nám uniká smysl podobných přesunů. Snažili se mimozemšťané těmito nucenými deportacemi zalidnit svět, dopravovat otroky na místa těžby, nebo v tom bylo něco jiného?

Dochází též k obnovení civilizace. Střediskem se nyní stává rozsáhlý ostrov mezi Amerikou a Afrikou, který známe pod názvem Atlantis a, který bude později pojmenován Antarktida.

Vlády se opět ujímají mimozemšťané. Babylonský kněz Berosus nástup božských králů klade do let 479 934. Jelikož však přesně nevíme, jak synchronizovat jednotlivé dynastie, je možné, že toto datum bude poněkud nižší a bude se krýt s počátkem čtvrtého věku lidstva.

29 934 př. Kr.

Dochází k mimořádně ničivé potopě v celosvětovém měřítku. Snad ještě horší škody na životech a majetku zanechává v myslích lidí. Ti si zvykli uctívat své ,,bohy” jako všemocné a nesmrtelné bytosti. Když je však viděli, jak v panice prchají na svých strojích, jejich úcta zcela vymizela. To má za následek, že se vlády ujímá v oblasti Předního východu 1.Kišská dynastie polobohů a mimozemšťané zůstávají v pozadí.

Srovnáním zatím dostupných údajů se ukazuje, že mimozemšťané vždy opouštěli Zemi, když se blížila taková katastrofa, již mohli díky své rozvinuté technologii předpovědět. Obvykle trvalo velmi dlouho, nežli se opět vrátili.

13 000 př. Kr.

Jak se dozvídáme z pamětí obyvatel podzemního města Akakoru, v této době se u nich objevují bytosti, které položily základ k jejich civilizaci, která má trvat dosud. O tomto národu ,,bílých indiánů” toho víme zatím velmi málo, neboť ačkoli existují pověsti tvrdící, že tito indiáni skutečně žijí v pralesích Amazonky, žádnému bělochovi se nepodařilo s nimi navázat styk nebo se od nich vrátit. Proto jsou zvlášť cenné jejich dějiny, které německému novináři Karlu Brugerovi nadiktoval jeden z jejich náčelníků Tatunca Nara.

Právě k tomuto lidu se ve dvacátých letech našeho století vypravil anglický cestovatel plukovník Fawcett. Není jistě bez zajímavosti, že se o nich dozvěděl od kněží na Cejlonu...

10 481 př. Kr.

,Bohové” opět odcházejí. Patrně v této době byly vybudovány pyramidy v Gíze, aby v sobě ochraňovali dosud neobjevené archivy dávných civilizací. Pro úplnost je však třeba dodat, že oficiální věda je na základě dostupných datovacích metod pokládá za mnohem mladší.

,,Bílí indiáni” tento rok pokládají za rok nula svého kalendáře.

10 468 př. Kr.

Ve sluneční soustavě se opět objevuje Nibiru - křižující a opět má vliv na naši planetu - posouvá zemskou osu, takže Atlantida se přesouvá na Jih a stává se z ní Antarktida.

9 600 př. Kr.

Poslední zbytky Atlantidy se zaledňují.

Její obyvatelé unikají především do Ameriky a na Saharu, která byla tehdy úrodnou zahradou. Část se usadila v nejzápadnějších částech Evropy.

Egypt byl dosud jen spoře osídlen necivilizovanými lidmi. Důvodem byla rozsáhlá bažinatá území kolem Nilu. Vzhledem k úrodnosti Sahary nebylo ani nutné, aby toto území bylo osidlováno. Pyramidy zde byly postaveny z geometrických důvodů i proto, že vyznačovaly nové letové koridory, orientované na Ararat v Malé Asii.

,,Dynastická rasa” sídlila původně v Duátu, v jižní oblasti Alžírska a postupně, jak Sahara vysychala, se přemisťovala k Nilu.

9 600 – 3 166 př. Kr.

Pátý věk lidstva


Toto období charakterizují jihoameričtí indiáni velmi výstižně jako ,,období krve”. S pádem Atlantidy zanikly poslední zbytky civilizace a celý svět propadl barbarismu. Tento stav trval až do opětného návratu ,,bohů”, kteří znovu budují civilizaci v celosvětovém měřítku. V krátkém údobí několika let se na celém světě objevují vyspělé civilizace, které však již nejsou ani stínem předchozí úrovně. O datu 3 114 nás informuje mayský kalendář, který toto datum povýšil na zvlášť významné.

Staré vědecké poznatky jsou jako celek zapomenuty a tradují se jen zlomky dávného učení, které jsou kodifikovány do epických skladeb, aby se zachovaly v co možná neporušené podobě do doby, kdy někdo porozumí odkazu dávných civilizací.

V roce 6 351 zaniká říše Akakor a ti, kdo přežily, se uchylují do podzemí. Současně zhruba v této době vysílá faraón Sent loďstvo na západ, aby pátralo po zbytcích Atlantidy. Expedice žádné zbytky neobjevila. Podle popisu cesty se nejspíše dostala až do Sargasového moře, kterým nedokázala dál proplout. Papyrus je (nebo byl) uložen v Petrohradě.

3 166 př. Kr.

,,Bozi” se vrátili do Akakoru. V této době nastupuje vládu první egyptská dynastie, která sjednocuje celou zemi.

3 114 př. Kr. – 498 po Kr.

,,Bozi” zakládají mayskou civilizaci.

Neustále se prohlubuje úpadek civilizace. Stále více je zapomenuto a mění se v pouhé báje, legendy a různé pověrečné vyprávění. I když na jedné straně se počíná rozvíjet primitivní forma technologií a společnosti se vyvíjejí tak, jak je všeobecně známé. Stále však přežívá paměť na něco velkého, z čeho jsme byli násilím vytrženi.

Hroutí se starověké civilizace Evropy i Egypt, který spadá nyní pod evropský vliv.

498 – 1 500

S nástupem křesťanství v Evropě jsou systematicky ničeny i poslední zbytky dávné kultury. Evropa si namlouvá, že je středem civilizace, a zatím prochází nejtemnějším barbarismem, který provází netolerance a totalitní společnost, což vyúsťuje v honbu na ,,čarodejnice”. Jsou předepsány názory i víra a jakýkoli jiný postoj je pronásledován.

1 500 – 1 700

Nové objevy a technický pokrok podmínily vznik a rozvinutí renesance. Hlavní hybnou a dosud nedoceněnou silou však bylo vydání hermetických spisů. Tento nesmírně hodnotný odkaz starého Egypta, který se zachoval prostřednictvím Řeků a Římanů, podnítil snahu porozumět starověkým civilizacím.

1 700 – 1 900

Další vědecké poznání ještě více oslabilo vliv církve, která se v Evropě projevovala jednoznačně jako zpátečnická síla. Zastánci rozumu však nebyli schopni rozlišit pověru od duchovního, a proto odmítli obojí. Nastoupil extrémní materialismus, který i člověka chápe jako mechanický stroj.

I přesto je to doba, kdy začíná prvé skutečné poznávání našich reálných počátků a dějin, jaké skutečně byly. Objevují se první autoři, kteří ukazují historii poněkud jinak, než je vyučována oficiální vědou nebo církevním učením. Není bez zajímavosti, že jejich knihy vyšly v USA. V tehdy zkostnatělé Evropě by jistě nenašly nakladatele. Mám na mysli především Ignatia Donnellyho, Jamese Churchwarda a Charlese Hoy Forta.

První z těchto badatelů shromáždil a utřídil materiál o Atlantidě již před více než sto lety na takové úrovni, že dodnes jsou jeho dvě knihy základním pramenem o dané problematice. Roku 1868 počal svůj asi šedesát let trvající výzkum James Churchward, který objevil záznamy o ztracené pevnině Mu. Charles H. Fort na přelomu minulého a tohoto století shromažďoval po 27 let z vědeckých pramenů jevy, které bychom dnes mohli označit za hraniční.

1913

Prameny spojené s ,,Montauk project” (americký tajný projekt) naznačují, že k oficiálnímu spojení s mimozemskou civilizací došlo opět tohoto roku. Tomu by odpovídala i některá pozorování. Namátkou uveďme pozorování z 9.2.1913, kdy bylo nad Kanadou, USA a Bermudami spatřeno zářící těleso, které se zdálo táhnout za sebou dlouhý stříbřitý ocas. Na základě zpráv mnoha pozorovatelů z různých míst lze říci, že šlo o letku 32 strojů neznámého původu.

V lednu téhož roku byla pozorována řada podobných strojů nad Anglií. Všechny se pohybovaly na tehdejší dobu zázračnou rychlostí.

1935 – 1945

V roce 1933 se k moci v Německu dostali nacisté. Jádro této organizace tvořila tajná společnost, která se snažila ve velmi zvrácené podobě získat něco z odkazu předků. V jejich představách hledali svůj původ v rozvinutých civilizacích minulosti a odtud patrně pramenila i jejich zvrácená představa o jejich rasové nadřazenosti.

Od roku 1935 až do konce války pořádali Němci expedice po celém světě a snažili se hledat stopy minulosti, které by mohli využít. Zajímali se hlavně o Tibet a Jižní Ameriku. Můžeme-li věřit jedné ze zpráv v Jitru kouzelníků, bylo v dobytém Berlíně objeveno několik mrtvých Tibeťanů v uniformách SS.

Podle vyprávění Tatunky Nara, náčelníka kmene Ugha Mongulala z Jižní Ameriky, pronikly Němci v roce 1941 do Akakoru, podzemního města, patrně někde na území dnešní Bolivie.

Rok 1945 mohl přinést zásadní obrat války ve prospěch nacistického Německa a Japonského císařství. Klíčem k úspěchu mělo být zdařilé odzkoušení V6 – prvého létacího talíře na bázi elektromagnetismu, který postavili v novověku pozemšťané. Toto zařízení dosahovalo pozoruhodných letových a manévrovacích výkonů. Poněvadž se jeho koncepce zcela vymyká tehdejšímu stavu vědy a současně je známo pohrdání německé vědy vědeckým názorem zbytku světa, naskýtá se otázka, zda se nejedná o mimozemské technologie. Mimozemskou pomocí (snad příslibem vojenské intervence?) by bylo možno vysvětlit i neuvěřitelnou jistotu celého vedení nacistického Německa, dokonce ještě v soudní síni norimberského tribunálu! Na něco čekali a doufali v něčí zásah... Neměli to být mimozemšťané?!

1947

Nejpozději tohoto roku prý došlo k navázání styků vlády USA a zástupců mimozemské civilizace z planety jedné z hvězd v souhvězdí Orionu. S největší pravděpodobností se jedná o ,,Starší”, o kterých hovoří Nekronomikon.

Způsob navázání kontaktu naznačuje, že se ,,Starší” někoho obávali. Byli to ,,Staří”? V každém případě to musela být mocnost, jíž by nebyli schopní čelit.

Smlouva se týkala výměny mimozemských technologií za vybudování základen, hlavně na území USA. Američané sice některé technologie skutečně získali, ale brzy poznali, že jsou hříčkou v rukou svých ,,hostů”, kteří si pochopitelně nechali v ruce vše, co by je mohlo ohrožovat.

1947 – 1977

V tomto období se množí únosy lidí, ale prakticky nic není o nich známo, neboť postižení jsou během celé operace pod vlivem hypnózy.

Toto třicetiletí je zároveň doba, po kterou jsou tajeny materiály z ,,havárie” řady UFO v Rosewellu, v Novém Mexiku v USA.

Začíná vycházet řada knih a článků o pozorování UFO. Vláda USA vytrvale popírá, že by o nich něco věděla. Je organizováno několik státních výzkumů UFO, ale u všech byl předem daný výsledek. Musí se přijít na to, že UFO vlastně neexistuje a že to jsou meteorologické a jiné přirozené úkazy. Tyto ,,výzkumy” byly pouze zastíracím manévrem, aby se dodalo neexistenci UFO, jako strojů z jiných světů, puncu objektivnosti. Vedle těchto kamufláží existují i další programy. Jejich největším nedostatkem bylo, že byly prováděny na různých úrovních státní správy, aniž si navzájem vyměňovali údaje. Klíčovou akcí byla Majectic 12.

1977 – 1994

Ze zákona se otevírají archivy. Vychází najevo, že vláda lhala a nejenže ví, co je UFO, ale je s jejich piloty v úzkém styku.

Určitým mezníkem, který odstartoval zájem novinářů a nezávislých badatelů, je natočení filmu a později vydání knihy ,,3. Alternativa”, kde je odhaleno, že se hromadně ztrácejí lidé, kteří jsou používáni jako otroci zbavení vůle, vědci, kteří odcházejí sice dobrovolně, ale jen zřídka vědí, do čeho skutečně jdou. Výše zmíněný film byl zpracován novináři 4. Nezávislého kanálu anglické televize pro vědecký pořad. Na stopu celé akci přišli novináři tím, že se zabývali ,,únikem mozků” z Anglie. Film byl (a patrně ještě je) výslovně zakázán v Anglii, USA a Rusku.

Celé pozadí událostí není dosud ani zdaleka známé, ale neustále vychází na povrch více a více skutečností. Již Charles Fort ve své ,,Knize zatracenců” došel v roce 1919 k závěru, že jsme něčí majetek. Podle sumerských a dalších zdrojů se lze domnívat, že Zemi si nárokují zejména ,,Staří” a ti zde jistě nevidí akce ,,Starších” rádi a budou proti nim něco podnikat. Jak jsme poznali, vzkřísily mimozemské zásahy několikrát pozemskou civilizaci. Není důvodu, aby zástupci z jiných světů nezasáhli i dnes. Bude záležet i na nás, ke komu se přikloníme, a právě proto je nezbytné, aby se podobné styky neodehrávaly za zády světové veřejnosti.

Již dlouho plynou do světových sbírek památky, které znepokojují tím, že nezapadají do představ, jaké máme o naší minulosti. Na tom by nebylo nic tak zarážejícího, pokud by se naše představy na jejich základě měnily. To se však děje jen zřídka.

Zdroj: stránky Jana Sutnera ml.

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 7388   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
May 24, 2015

dsc_2270.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE