ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:43885

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 120 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: MarthaPunda

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Když je nouze nejvyšší…….
@ elfova zdravotná poradňa     21.4. 06, 04:53

pokračování jistě znáte. Jde o to, kdy vyhledat pomoc a kdy nikoli. Jak vám může pomoci léčitel nebo lékař. Jsou pacienti, kteří si nemoc domyslí, aniž ji mají a jsou pacienti, kteří si ji nepřipouští. Obě pozice jsou na škodu nejen jim samým, ale především jde o to, že signály, které tělo vysílá jsou vždy k tomu, abychom jim naslouchali.

Nemocí lze nazvat stav, kdy tělo přestává plnit to, pro co je určeno, tedy být schránou duchu. Pro bližší pochopení jej lze přirovnat k automobilu, které si při zrození půjčujeme a jezdíme v něm po celý život. Ani auto bez řidiče není ničím, natož pak tělo neovládané lidským duchem. Tak jako se musíme naučit jezdit v autě, tak i naše tělo je pro nás nástrojem, kterému se máme naučit naslouchat a ovládat jej. Učíme se chodit, rozpoznávat, analyzovat, tedy zkráceno je tomu tak. Pokud tělo neplní svou funkci je to o řidiči, který udělal chybu, nebo se o svůj nástroj nestará tak, jak nástroj potřebuje. Máli být však naše cesta stvořením plnohodnotná, potom je nutné svůj nástroj opatrovat, aby nám vydržel v plné síle co nejdéle. Všichni známe stav, kdy tělo vypoví a již svou primární funkci přestává plnit. To je okamžik, kdy hledáme pomoc.
Před tím, než se tak stane a dojde k extrému, tedy nemoci, však dostáváme mnoho varovných signálů. Zpočátku drobných, potom stále razantnějších. Jen naše citlivost, tedy práh bolesti určí, kdy si uvědomíme, že máme problém.

Nu což, stává se dnes a denně, že lidé přijdou k lékaři a očekávají pomoc. Však od toho jsou tady. Jaké má však lékař či léčitel s ohledem k vašemu problému možnosti? Uvažujme, že tak jako u zmíněného auta i mechanik nejprve musí najít závadu, než ji začne odstraňovat. Totéž platí i o lékaři nebo léčiteli, který musí udělat totéž. Zde je však poněkud v přístupech lékařů a léčitelů rozdíl. V léčitelské praxi platí naslouchej pacientovi a řekne ti o svém problému sám. Mnohokrát se to potvrdilo, a chce to mít čas poslouchat, což se v lékařské praxi neuznává a stroje nahradily komunikaci. Přesto si myslím, že jak jedni, tak druzí touží lidem pomoci.

Tedy není to o rozdílnosti v postupech, to kam se chceme dostat, je o možnosti, které ať jedni tak druzí, mají v pomoci pacientům. Zde jsou na tom stejně. Mohou dveře k uzdravení otevřít, ale výsledek se dostaví jen tehdy, kdy rady budou použity. Například žaludeční vředy. Dost často se vyskytující. Z léčitelského hlediska se jedná o agresivní vnímání toho, co se děje v životě dotyčného a bojuje se vším co není podle jeho představ. Budeme ho tedy učit pokorně přijímat život se vším co přináší. Nic to nemění na tom, že po doporučení lékaře k dietnímu režimu, léčitel jen doplní mechanizmus vzniku. Zde je však kámen úrazu.

Mnozí pacienti nejsou ochotni připustit, že jejich životní postoj mohl mít takové následky. Nuže je řada na lékařích, kteří medikamenty příznak choroby potlačí. Ale jsme stále u pacienta, který by měl chtít se svým problémem něco dělat. V samotném závěru, tedy nejde ani tak o to, kdo vám radí, ale jestli se jeho radami začnete řídit.Teprve potom má smysl o pomoc prosit.

Z mé léčitelské praxe vím, že mnozí pacienti přicházejí, nikoli hledat řešení, ale potvrzení toho co chtějí slyšet. Běda tomu, kdo si dovolí nesplnit jejich očekávání. A tak se dozvídáme, že jsou takový či onací lékaři či léčitelé. Jde však o většinou o názory lidí, kteří aniž zkusily doporučené postupy odsoudily jej jako omluvu pro sebe. Je příliš pracné změnit svůj život, a chce to hodně odvahy připustit, že moje nemoc je výsledkem mého vlastního snažení. Inu budeme se stále přít jeli tomu tak, to však na situaci nic nemění. A tak je pro mnohé brzo a pro jiné naopak pozdě.

Přesto si každý pacient zaslouží pomoci ať už ji přijímá či nikoli. Nakonec i těm, kteří k tomu co se snažím předat mají výhrady přeji jen to nejlepší a snad jednou najdeme společnou řeč a mír v duších.


Kontakt: soldanx@volny.cz
homepage:www.moravskekvety.cz

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 5950   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
May 24, 2015

dsc_2270.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE