ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:43857

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 125 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: Larryhaw

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Kdy o věci přemýšlet a kdy dát na intuici
@ alternatívne vedy     16.8. 05, 01:44

John Gottman se od 80. let věnuje studiím manželských párů. V laboratoři je nechává mluvit o čemkoli, co se týká jejich společného života, nahraje si je a nahrávku pak "rozseká" na sekundové záběry. Každému takto získanému záběru se přiřadí číslo od jedné do dvaceti a každému číslu je posléze přiřazena emoce. Například odpor je jednička, pohrdání dvojka, zlost sedmička, obrana desítka, smutek dvanáctka. Sled čísel poté analyzuje. Díky své metodě dokáže Gottman něco unikátního. Po analýze hodinové debaty mezi manželem a manželkou je schopen s 95procentní pravděpodobností předpovědět, jestli budou za 15 let ještě svoji. (Nejhorší je pohrdání. Jakmile se během debaty objeví, pár má minimální šanci, že vydrží.)

Gottman dělá totéž, čeho je schopno naše podvědomí - a to takzvané "thin-slicing", což bychom mohli volně přeložit jako "podrobné rozdělení komunikace na malé části".
"Thin-slicing je zčásti to, co dělá podvědomí úžasným. Ale je to také to, co shledáváme nejproblematičtějším na rapid cognition (rychlém poznání, vhledu). Jak je možné shromáždit nezbytné informace pro sofistikovaný úsudek v tak krátkém čase? Odpověď je, že když se naše podvědomí zabývá thin-slicingem, to, co děláme, je zautomatizovaná, podvědomá verze toho, co Gottman dělá s videonahrávkami a rovnicemi. Může být manželství opravdu pochopeno během jednoho sezení? Může, stejně jako mnoho dalších zdánlivě komplexních situací," píše Malcolm Gladwell v knize Okamžik - Síla myšlení bez přemýšlení.

Hin-slicing je jednou ze základních tezí této knihy, která se okamžitě poté, co vyšla, stala bestsellerem. V podvědomí každého z nás se odehrávají procesy, které nám umožňují během "okamžiku" poznat druhého, přijít se správným řešením, i když nemáme dostatek informací (platí, že více informací nevede vždy k lepšímu rozhodnutí) a podobně. Na druhou stranu, spoléhání na podvědomí může být někdy zavádějící.

Kdy intuice nefunguje

"Rapid cognition" (či pojem "blink", který začal používat Gladwell v knize) je jedním z označení pro intuici, šestý smysl, něco mystického, co funguje v našem podvědomí. Během krátké chvíle nám říká, co je správné, a co nikoli, mnohdy bez dostatku klíčových informací, které jsou jinak nezbytné pro racionální, analytické či vědomé rozhodnutí. "Slovo 'intuice' je zatížené slovo - zatížené mnoha negativními konotacemi," říká Gladwell. "O intuici si myslíme, že není tak rigorózní, je jako nějaká nevysvětlitelná emoce. Já ji ale beru mnohem vážněji."

Donedávna si vědci mysleli, že lidé činí racionální rozhodnutí tak, aby maximalizovali potěšení či zisky a minimalizovali bolest či ztráty. Během posledních desetiletí se ale tento pohled začal měnit. "Lidé zpracovávají informace dvěma různými způsoby. Jeden se dá označit pojmy jako racionální, analytický, extenzionální a druhý pojmy jako zkušenostní, automatický, intuitivní, narativní a přirozený," píše se ve studii Konflikt mezi intuitivním a racionálním zpracováním informací: - Když se lidé chovají proti jejich lepšímu soudu Veroniky Denes-Rajové a Seymoura Epsteina. Ti před více než deseti lety provedli experiment dokazující, že nás intuice snadno může zavést na scestí.

Zkušenostní či intuitivní přístup funguje automatickým, porovnávacím, asociačním způsobem a je těsně spojen se získanými dojmy. Je schopen generalizovat a vytvářet relativně komplexní modely. "Přestože je zkušenostní systém obecně použitelný v přirozených situacích, je často nepoužitelný v nepřirozených situacích, které nemohou být vyřešeny zobecněním minulých zkušeností, ale vyžadují logickou analýzu a porozumění abstraktním vztahům," říkají Denes-Rajová a Epstein.

Jde o složitý proces, kterému stále přesně nerozumíme: Proč intuice někdy funguje a jindy nikoli? Co ji ovlivňuje? Jak probíhá? Jak intuice ovlivňuje racionální rozhodovací proces a který z těchto procesů má navrch, když se dostanou do konfliktu?

Žalujte svého doktora

Vezměme si tento příklad: Za jak dlouho jsme schopni rozpoznat schopnosti a osobnost učitele? Za semestr, dva? Psycholožka Nalini Ambadyová prováděla výzkum, během kterého pustila studentům tři němé desetisekundové videonahrávky učitelů, které neznali, a nechala je, aby je zhodnotili. Nahrávky poté zkrátila na pět sekund a nakonec na dvě sekundy. Hodnocení byla téměř totožná. Nakonec je porovnala s hodnoceními studentů, které daní učitelé vyučovali jeden semestr. A hodnocení se shodovala.

A lze poznat, u kterého doktora je vyšší pravděpodobnost, že skončí u soudu? Wendy Lewinsonová nahrála stovky rozhovorů mezi doktory a jejich pacienty. Přibližně polovina z nich nebyla nikdy žalována. Druhá polovina byla žalována nejméně dvakrát. Zjistila, že lékaři, kteří nikdy nestanuli před soudem, tráví s pacientem přibližně o tři minuty déle než jejich kolegové, kteří byli zažalováni. Rozdíl přitom nebyl v poskytnuté péči, ale v tom, jak se lékaři k pacientům chovali, co jim říkali, jak jim vysvětlovali každý krok, který se chystali provést.

Nalini Ambadyová si potom nahrávky vzala, vybrala z nich desetisekundové úseky, elektronicky upravila zvuk tak, aby nebyla rozeznat slova, ale aby zůstala intonace a rytmus, a provedla analýzu v Gottmanově stylu. Rozdělila části nahrávky a přiřadila jim vlastnosti jako vřelost, nepřátelství, nadřazenost, znepokojení a zjistila, že pouze na základě tohoto hodnocení je schopna určit, který lékař byl souzen a který nikoli.

Platí jednoduché pravidlo: lidé, kteří mají svého doktora "rádi", se s ním nesoudí, i když něco pokazí. Naše rozhodnutí, jestli je doktor "dobrý" či nikoli a jestli ho (či ji) máme "rádi" nebo neradi nevychází z racionální analýzy schopností daného lékaře, ale z toho, jak se k nám chová. A to jsme schopni intuitivně rozpoznat skutečně v několika vteřinách.

Když fazole klamou

Intuice je ale užitečná pouze v určitých situacích. Předchozí studie ukazují, že nám může pomoci se orientovat ve společenské oblasti. Naopak nás může zavést na scestí, pokud jde třeba o logickou analýzu.

Např. z experimentu provedeného na počátku 90. let Veronikou Denes-Rajovou a Seymourem Epsteinem vyplývá, že lidé za určitých situacích mají tendenci ignorovat základní statistické koncepty, takže docházejí k mylným závěrům, a to vědomě. Denes-Rajová a Epstein umístili do průhledných dóz bílé a červené napodobeniny fazolí. Jedna obsahovala deset fazolí (jednu červenou a devět bílých), do druhé sto fazolí (od pěti do devíti červených a zbytek bílých). Účastníci experimentu měli za úkol naslepo vytáhnout červenou fazoli. Pokud se jim to v jednom testu podařilo, dostali peníze, a pokud se jim to nepodařilo (v dalším testu), o peníze přišli. Vědci došli k závěru, že většina lidí sáhne do větší nádoby, i když mají větší šanci, že správnou fazoli vytáhnou z dózy, kde je fazolí méně. Na každé nádobě bylo dokonce napsáno, kolikaprocentní je naděje na úspěch, a přesto účastníci testu tento fakt nerespektovali - a mnozí vědomě. Proč? Intuice jim mylně říkala, že mají větší šanci, pokud sáhnou do dózy, kde je více červených fazolí. Navíc se ukázalo, že intuitivní systém lépe pracuje s nízkými absolutními čísly a velice špatně s procentuálními údaji. Absolutní čísla si umíme představit, procenta nikoli. A v neposlední řadě z tohoto experimentu vyplývá, že pokud se intuitivní a racionální systém dostanou do konfliktu, vítězí intuitivní, byť by to bylo ke škodě výsledného rozhodnutí.

Podobný styl uvažování vykazujeme i v jiných oblastech, což se dá doložit pomocí tzv. asociačních testů, např. testu IAT (Implicit Association Test, dostupný na internetové adrese www.implicit.harvard. edu). Podstatou testu je co nejrychlejší přiřazování slov z prostředního sloupce do dvou postranních sloupců. Nejznámější, rasový test probíhá následujícím způsobem: Nejprve je člověk požádán, aby popsal své postoje k bělochům a k černochům. Poté začne zahřívací kolo. Levý sloupec je nadepsán "bílý" a pravý "černý". V prostředním sloupci se objevují tváře a člověk je pomocí kláves přiřazuje do postraních sloupců. Totéž následuje se slovy. V jednom sloupci je napsáno "dobrý" a ve druhém "špatný" (sláva, zlo, bolet a podobně). Pak se testy zkombinují.

V jednom sloupci je "Euroameričan nebo dobrý" a v druhém "Afroameričan nebo špatný". Opět se přiřazují fotografie tváří nebo slova. A nakonec se "špatný" a "dobrý" prohodí, takže se objeví "Afroameričan nebo dobrý" a "Euroameričan nebo špatný", přičemž postup se opakuje. (Podobný test existuje i s kombinacemi "muž nebo kariéra" a "žena nebo rodina".)
Zjistilo se, že jsme schopni přiřazovat slova rychleji, pokud je kombinace "Euroameričan nebo dobrý" a "Afroameričan nebo špatný". Pokud se to ale změní na "Euroameričan nebo špatný" a "Afroameričan nebo dobrý" naše reakce je pomalejší (a to i u Afroameričanů). Z výsledků vyplývá, že 80 procent lidí, kteří test absolvovali, má "probělošské" postoje. Co to dokazuje? Naše podvědomé postoje mohou být zcela nekompatibilní s našimi vědomými hodnotami. Jsme ovlivňováni předsudky.

Jak se zbavit předsudků

Intuice funguje lépe v oblastech, na které jsme odborníci. Neexistuje recept, podle nějž by se každý z nás mohl "vycvičit" v experta, který se může v čemkoli spoléhat na svou intuici. Gladwell to ukazuje na testu s jahodovým džemem. Skupina studentů hodnotila několik druhů džemu. Jejich hodnocení se téměř shodovalo s hodnocením expertů. Ovšem ve chvíli, kdy studenti měli popsat, podle čeho hodnotí ten či onen džem, rozdíl mezi nimi a odborníky byl enormní.

Po přečtení Gladwellovy knihy se člověk nepromění v jedince dokonale ovládajícího svou intuici. Autorovým cílem bylo přesvědčit čtenáře o třech věcech: 1) rozhodnutí učiněná velice rychle mohou být stejně dobrá jako rozhodnutí promyšlená a opatrná, 2) lze se naučit rozpoznávat, kdy můžeme věřit svým instinktům a kdy je na místě větší ostražitost k jejich hlasu, a 3) první dojmy mohou být kontrolovány. Zatímco první bod naplnil beze zbytku, u dalších dvou je to horší. Podle Robina Hogartha a Paula Schoemakera, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají, Gladwell sice popsal, kdy thin-slicing nefunguje, ale už se nezabýval odlišením situací, kdy thin-slicing je a není efektivní. Podobné je to i se třetím bodem. I když se dá Gladwellovi přiznat, že se snažil. Například v otázce konkursů do orchestrů, kdy dochází k závěru, že by lidé neměli vidět "něco", co může ovlivnit jejich následné rozhodování. Dokud se konkursy prováděly tak, že porotci viděli muzikanty, měli tendenci vybírat pouze muže. Od chvíle, kdy porotci nemají při výběru možnost bezprostředního kontaktu s uchazeči, se v orchestrech začaly objevovat ve větší míře ženy, a to zvlášť u doposud spíše "mužských" nástrojů.

"Gladwellovi se nepodařilo splnit jeho druhý a třetí cíl, takže tyto dvě klíčové oblasti přenechává vědecké komunitě. Za prvé je nutno specifikovat podmínky, za nichž blink je a není efektivní. Za druhé se musí identifikovat efektivní mechanismy pro kontrolu a zlepšování intuitivních soudů," napsali Robin M. Hogarth a Paul J. H. Schoemaker v textu Beyond Blink: A Challange to Behavioral Decision Making.

"Doufáme, že Gladwellova kniha nasměruje výzkum na tyto oblasti, takže se jim dostane pozornosti, kterou si zaslouží. Hodnotný výstup bude, pokud se za několik let objeví vyargumentovaná kniha s tématem Beyond Blink: When to Blink or Think, and How to Do Both Well (Víc než Blink: kdy jednat bez rozmyslu a kdy s rozmyslem a jak to dělat obojí správně)."


Zdroj:

http://www.osud.cz/cs/index.php

http://zpravy.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=386206&sec=35&sub=73&d=13&m=8&y=2005&dat=20050813#clanek

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 6423   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
May 24, 2015

dsc_2270.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE