ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:44037

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 86 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: Williamhof

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Rozhovor s Rupertem Sheldrakem o vědě a andělích
@ alternatívne vedy     5.1. 05, 03:47

Šest týdnů, po které jsem v roce 1990 měl možnost se v rámci semináře na Schumacher college (Totnes, Anglie) denně setkávat s Rupertem Sheldrakem (a jeho ženou Jill Purceovou), potvrdilo mé představy o tom, že někde na světě přece musí existovat vědec, který není dogmatický fanatik, naopak, který je otevřený i novým a někdy zcela jiným myšlenkám a teoriím.

Rupert Sheldrake je velmi inteligentní, ale také laskavý, tolerantní a jiným naslouchající učitel, spisovatel a myslitel, který se umí smát, je stále velmi zvědavý, a o kterém se budou zcela jistě jednou učit i naše děti (dodnes vzpomínám, jak jsme se spolu učili "z úst do úst" alikvotnímu zpěvu, a jak byl nadšen z možnosti pomocí jednoduše vytvarovaného drátku hledat vodu a geopatogenní zóny).


Pokusil jsem se v polovině 90. let českým zájemcům zprostředkovat některé jeho ideje v časopisech Mana (č. 4 z jara 1996) a Baraka (zima 1996), a nedávno vyšla i jeho základní kniha Teorie morfické rezonance (Elfa 2002).

Dnes mám ale silný pocit, že také vzhledem k tomu, že i naše knihkupectví, která prodávají i ezoterickou literaturu, nabízejí rostoucí počet knih (a sad karet) o andělích, nastal čas zveřejnit i rozhovor, který s Rupertem Sheldrakem před téměř deseti lety vedl šéfredaktor a vydavatel časopisu Co je to osvícení (What Is Enlightenment) Hal Blacker (www.moksha.org/wie). Druhým důvodem je pak i jistá lehkost, s jakou hledači duchovního poznání u nás sklouzávají do pasti pojmosloví a berou stále velmi naivně doslova (což jim ovšem zcela znemožňuje pochopit) jisté pojmy, které dnes pro nás ovšem znamenají přece jen něco jiného než znamenaly pro naše babičky. Anděly se to v jistých kruzích jen hemží, takže je nejvyšší čas začít o těchto "energiích" uvažovat i v jiných dimenzích a s jiným odstupem. Snad k tomu přispěje i následující rozhovor, který byl inspirován knihou R. Sheldrakea a M. Foxe Fyzika andělů.

Vlasta Marek


Setkání imaginace s výzkumem / Rozhovor s Rupertem Sheldrakem o vědě a andělích

Proč jste napsal knihu o andělích? To je pro vědce velice neobvyklý námět.

SHELDRAKE: Zajímá mě obnova smyslu pro přírodu. Jádrem veškeré mé práce je pokus nalomit, nahlodat mechanistický způsob vidění, přijímání a vnímání přírody jako něčeho neživého, mrtvého a podobného stroji, jehož síly jsou cele v možnostech našeho pochopení a na co používáme přirovnání ke stroji. To všechno jsou pouze lidské metafory. Jenom lidé vyrábějí stroje. Nahlížet na přírodu tímto mechanistickým způsobem, projektovat své lidské vlastnosti na celou přírodu se mi nezdá správné. Je to velice extrémně limitující způsob vidění a také velice odcizující. Už od samých začátků, od doby kdy jsem napsal knihu New Science of Life, jsem se snažil hledat a nalézt poněkud širší obraz paradigmatu pro vědu, který by nebyl tak odcizený, tak neživý, tak mechanistický. Svým způsobem jsem hledal jakýsi větší obraz ideje vesmíru jako živého organismu.

Teorie Velkého třesku nám dala obrázek původu vesmíru jako malé, nerozdělené, primární jednotky. Vesmír pak expandoval a rostl, objevovaly se nové formy a nové struktury. A to se hodí samozřejmě spíše na rozvíjející se organismus než na stroj. Takže implicitně zkoušíme začít používat nový model vesmíru, model rozvíjejícího se organismu.

Fyzika se také pomalu dostává ze staré představy mechanistického vesmíru. Stará idea determinismu už dala vzniknout nedeterministické teorii chaosu. Stará idea Země jako mrtvé hmoty už dala vzniknout myšlence živé planety Gaia. Stará idea vesmíru jako něčeho beze smyslu byla už nahrazena novou fyzikou založenou na atraktorech, na věcech, které jsou nějak puzeny k nějakému cíli. A stará idea vesmíru jako netvůrčí věci už dala prostor ideji tvořivé evoluce, nejprve království živých věcí (vzpomeňte Darwina) a teď vidíme, že spíše celý kosmos se tvůrčím a evolučním způsobem vyvíjí. Takže jestliže je celý vesmír živý, jestliže je vesmír jako nějaký živý organismus, pak všechno v něm by mělo být chápáno spíše jako organismy, a ne jako stroje. Naskýtá se ale pak další otázka: Je-li vesmír živý, je-li sluneční soustava také nějakým způsobem živá, jestliže jsou galaxie i planety živé, mají nějaké vědomí? Nebo jsou živé, ale nevědomé, stejně jako červ nebo nějaká bakterie? Existuje v kosmu nějaký druh života, který si je vědom sám sebe, nebo který si je vědom sám sebe víc, než to dokážeme my? A jsme my nejchytřejší tvorové ve vesmíru? Obvyklá odpověď vědy na tyto otázky je ano. Ale já si myslím, že to je velice nepravděpodobný předpoklad. Jestliže přijmeme ideu mnoha forem vědomí, jestliže galaxie jsou nějakým způsobem živé a vědomé, pak to vědomí bude samozřejmě daleko větší, než to naše. Vědomí ve svých dopadech a silách, které jsou mimo naše možnosti. Přitom z vědeckého hlediska je tato idea směšná, protože věda se ničím takovým jako vědomí nikdy, kromě problému lidského mozku, nezabývala. Jenže je tu přece křesťanská tradice, je tu židovská tradice a všechny další, kde existuje idea mnohých bytostí na daleko vyšší úrovni vědomí, než je ta naše. V západní tradici tyto bytosti nazýváme anděly. Takže v knize Fyzika andělů jsme se s Matthew Foxem snažili zkoumat tuto západní tradici, zjistit, co nám může říci o andělech a nalézt nějaké vztahy, které by mohly rezonovat s kontextem nové kosmologie.

Můj zájem je poodhalit určité nové způsoby vidění ve vědě, které by viděly vesmír jako živý, které by zkoumaly, co to může znamenat pro naše formy vědomí. Jestliže člověk přemýšlí o nějakém zázračném vědomí, které objímá všechny věci, a pak o lidském vědomí, tradiční názor je, že existuje mnoho úrovní a druhů vědomí mezi lidským a nějakým božským vědomím. Neexistuje přímý skok od kosmického, božského vědomí k lidskému vědomí, kde by mezi těmito dvěma extrémy nebylo nic než hrubá hmota.

Když mluvíte o lidském vědomí, máte na mysli sebe-vědomí, sebe-uvědomění?

SHELDRAKE: Myslím, že sebe-uvědomění pochází ze vzájemného vědomí. Nemyslím si, že sebeuvědomění je výsledek jistého solipsistického světa koukání na pupek. Vědomí znamená doslova v angličtině consciousness, latinsky con scire, což je "vědět s, vědět dohromady". Myslím si, že my lidé máme vědomí, protože jsme vzájemně propojeni s ostatními lidmi, sdílíme vědomí. A nemyslím, že to je otázka individuální. Protože bez jazyka a bez vztahů s jinými lidmi bychom nebyli vědomí. Myslím si, že vědomí musí být chápáno ve vztazích, ne jako něco izolovaného.

Dá se uvažovat, že jestliže je galaxie vědomá, tak její vědomí bude záviset na vztazích hvězd v galaxii obsažených. A např. na vztazích ve sluneční soustavě, a také pravděpodobně na vztazích k jiným galaxiím. Takže i mezi galaxiemi bude určitá intersubjektivita, určitá komunikace určitých komunikací.

Když jste s Matthew Foxem křtil knihu Fyzika andělů, mluvil jste o možnosti, že i Slunce může být vědomé. Řekl jste, že Slunce je komplexní systém, na kterém probíhá obrovské množství elektromagnetické aktivity, zrovna tak jako v lidském mozku probíhá ohromná suma elektromagnetické aktivity. Či-li, tak jako mozek, i Slunce může být vědomé. Když jste pak ale mluvil o galaxiích nebo o vědomém Slunci, mínil jste to doslova?

SHELDRAKE: Mínil jsem to doslova. Samozřejmě je velice obtížné představit si nějakou formu vědomí jiného než našeho vlastního. I dokonce naše vlastní vědomí je pro nás záhada. Nevím, co to je vědomí a jak by takové vědomí vypadalo. Nevím ani, jak vypadá vědomí psa, kočky nebo ptáka. Nevíme ani, jestli určité organismy, které víme, že jsou živé a pravděpodobně vědomé si sebe sama, mají vědomí a jak funguje. Je velice těžké proniknout do vnitřního života jiného vědomí. Ale protože mluvíme určitým jazykem, dokážu si přeložit, že třeba hodně z našeho vědomí závisí právě na angličtině, protože v angličtině si povídáme. Slunce pravděpodobně nemluví anglicky a nemá jazyk, podobný jakémukoli lidskému jazyku. Je tedy velice obtížné představit si, jaké vědomí je to sluneční. A jak může vypadat např. vědomí, které není formulováno na základě lidského jazyka. Vědomí psa nebo delfína samozřejmě není formulováno v termínech lidského jazyka a bylo by tedy velkým cvičením imaginace zkoušet si představit, jak jejich vědomí vypadá. Myslím si tedy, že vědomí Slunce je mimo cokoliv, co jsme si normálně schopni uvědomit a je extrémně obtížné představit si obraz, jak by asi mohlo vypadat.

Dalo by se asi říci, že přednostním zájmem Slunce bude samozřejmě sluneční soustava. Myslím, že musíme o vědomí Slunce uvažovat ne jako o vědomí zahrnutém v samotném Slunci, ale jako o něčem, čehož bude Slunce středem a co bude expandovat skrze celou sluneční soustavu. Tak jako naše vědomí není soustředěno jen uvnitř našich hlav, ale rozšiřuje svůj zájem do celého vnímaného světa kolem nás a propojuje všechno, s čím jsme propojeni my. Představoval bych si tedy sluneční vědomí jako něco, co objímá celou sluneční soustavu a také jako něco, co je ve vztahu k ostatním hvězdám a celé galaxii, protože Slunce není isolovaná jednotka, stejně jako sluneční soustava není isolovaným systémem. Jsou všechno součástí větších organismů, jako je buňka součástí galaxie těla.

Profesor Huston Smith psal, že pochybuje, že se kdy bude moci dokázat existence vědomí, které je nad naším vědomím. Myslíte si, že existence takového vědomí by se dala nebo nedala vědecky dokázat?

SHELDRAKE: Nesouhlasím s Hustonem Smithem, že jediným způsobem, jak můžeme věci studovat vědecky, je pokusit se je napodobit určitým experimentem. Jestliže by to např. platilo o všech vědeckých disciplínách, tak by neexistovala astronomie. Nemůžeme provádět experimenty s galaxiemi, nemůžeme si galaxie přizpůsobit tak, abychom viděli, jak fungují, nemůžeme jim dát elektrický šok. Všechny stávající experimentální metody v astronomii prostě neplatí. Astronomie je věda pozorovací, ne experimentální. Myslím, že důraz na experimentální metody ve vědě je něco, co i Huston Smith trošku přecenil. Protože věda paradigmat, věda, ze které byla zrozena vědecká revoluce, je astronomie, a astronomie není experimentální věda ve smyslu, v jakém ji dnes známe.

Myslím, že jsme ve stejné pozici, co se týče respektu k vědomí hvězd a vesmírných těles, jako jsme ve vztahu k astronomii samotné. Nemůžeme dělat experimenty na Slunci nebo v galaxiích, můžeme jen pozorovat a naučit se z toho, co jsme pozorovali. Ale jestliže existuje vědomí Slunce, tak může být docela snadné nějakým způsobem s ním interagovat. Musíme interagovat prostě naším vědomím, spíše než fyzikálními nástroji. Mohu se toho spoustu dozvědět o svém těle z elektroencefalografu a elektrokardiogramu a podobných věcí. Ale pořád nebudu vědět, co se děje ve vašem vědomí. Jediný způsob, jak se skutečně na úrovni vědomí potkat, je být s vámi, hovořit s vámi, soucítit s vámi. Myslím si, že podobné metody bychom měli aplikovat, co se týče vědomí Slunce nebo galaxií nebo jiných vesmírných bytostí. Jestliže s nimi máme komunikovat, musíme to udělat jen prostřednictvím našeho vědomí. Možná prostřednictvím nějaké intergalaktické telepatie. A to je samozřejmě něco, co v současné metodologii fyzikální vědy neexistuje. To ale neznamená, že se s tím nedá nic dělat.

Vy tedy naznačujete použít vědomí na studium toho, co normálně je považováno za neživou hmotu nebo neživé systémy?

SHELDRAKE: Myslím, že bychom při studiu vědomí měli použít vědomí. Jestliže předpokládáme, že Slunce a galaxie jsou neživé, pak ta otázka vůbec nevznikne. Jestliže ale zkoumáme možnost, že jsou vědomé, pak tady vyvstává možnost aktuální vědomé komunikace. Jak by k tomu mohlo dojít, to samozřejmě nevím. Nezdá se mi ale, že by cesta vedla skrze nejrůznější druhy channelingu, komunikace s Plejádami a podobné věci. Myslím, že to je docela nebezpečná cesta. Já samozřejmě nevím, jak bychom měli začít, ale možná, že bychom se měli podívat na různé starší tradice, tradici hindskou, buddhistickou, tradici původních amerických indiánů a různé další tradice ve světě a zkoumat, co lidé říkali a co si mysleli o svém vztahu ke hvězdám. Většina tradic obsahuje různé ideje, že lidské bytosti jsou propojeny s hvězdami, a že lidské vědomí je také propojeno s nějakým vesmírným vědomím. V Japonsku se předpokládá, že císař sestoupil ze Slunce. Celý kult kolem pyramid a faraónů byl založen na ideji, že duše mrtvých faraónů mohou být nějak projektovány ke hvězdám, zvláště do souhvězdí Orion. Nové teorie o pyramidách, které se mi velmi líbí, tvrdí např., že tři pyramidy v Gize jsou zemským modelem pásu hvězd v Orionu.

Staří Egypťané si představovali, že vědomí faraónů bylo do tohoto souhvězdí projektováno a nějak ty hvězdy nebo ta část nebe byla ve speciálním vztahu k Egyptu, k vědomí faraónů a k nejvyššímu vědomí, které může lidská bytost vůbec dosáhnout.

Je tu tedy značná suma informací z historie náboženství a z různých mytologií, které nám říkají, že lidé v minulosti měli k těmto věcem nějaký vztah. A tito lidé pravděpodobně trávili značnou část svého života po mnoho generací vztahem ke hvězdám - pravděpodobně leželi celé noci a pozorovali je. Pozorovali je velice pečlivě. Dnes už se skoro nikdo na hvězdy takto nedívá. Astronomové mají velice důmyslné teleskopy, které vnímají spíše radiové vlny a koukají spíše do obrazovek počítačů. Astrologové, ti vlastně nikdy na hvězdy nekoukají, ti se jen dívají do počítačů, kde mají vypočítané průběhy efemerid. Počet lidí, kteří skutečně pozorují hvězdy a něco o nich vědí, je stále menší. Jedná se jen o několik amatérských astronomů, několik navigátorů, kteří záměrně používají staré styly navigací. Jinak se moderní člověk vůbec na hvězdy nedívá.

Naznačujete tedy, že bychom měli navázat přímý kontakt v rámci studia těchto věcí docela jiným způsobem, než jak to obvyklá současná věda dělá?

SHELDRAKE: Věda většinou začíná od přímých kontaktů a pak jde do větších a větších detailů. Věda, která studuje zvířata nebo rostliny, začíná pozorováním zvířat a rostlin. Studiem přírody vlastně začala vůbec věda. A začala přímým kontaktem. Linné nedokázal vytvořit klasifikaci všech rostlin a všech květin tím, že by zkoumal pod mikroskopem jejich buňky, nebo že by izoloval jejich enzymy. Dokázal své obrovské dílo tím, že rostliny pozoroval, držel je, dotýkal se jich, cítil je, viděl je růst na poli nebo na louce a pak je vylisoval do listů svého herbáře. Studoval skutečné rostlinné formy. Měli bychom začít od přímého kontaktu a přímé zkušenosti. To je základ naší primární znalosti věcí.

AUTOR: Vlastimil Marek
ZDROJ: www.osud.cz

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 5206   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
May 24, 2015

dsc_2270.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE