ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:47786

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 134 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: Quibbotsn

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Agresoři a oběti
@ spoločnosť     25.8. 14, 03:35

Tato hra je hraná námi všemi už tak dlouho, že ji vlastně ani nevnímáme jako realitu mimořádnou , ale již jsme si zvykli, že se stále musíme obhajovat, aniž je k tomu důvod a zase naopak napadat vše, co se nám nehodí do našich plánů. Tedy soustavný konflikt v nás samých, kde podstatou je nízké nebo naopak nezdravé sebevědomí.

Sebevědomí je zvláštní slovo, ale přesto má jasný obsah: Být si vědom svých jak kladných, tak i záporných stránek své povahy. V dnešním světě je však obvyklé vnímat agresivně, útočně a tudíž hledat nedostatky a ty pak použít jako zbraň, kterou donutíme toho, kdo je přistižen, k pocitu viny. V tu chvíli je snadné nabídnout vykoupení pomocí čehokoli. A to doslova. Oběť je tedy ten, kdo se nechá nachytat a tak všichni hrajeme hru na dokonalé i se vším tím vnitřním zmatkem. Vznikne z toho jen křeč a každý, kdo v tu chvíli jde kolem, vidí jen karikatury násilně se držící scénáře dokonalého podvodu. Jak je to ale v očích přirozených lidí směšné, to si jen málo uvědomují. Vždyť jsou přece obětmi.

Je to ale tak? Oběť vzniká tam, kde je bezpráví, tedy kde jeden druhého využije k dosažení svých cílů. To je asi definice, která to vystihuje nejlíp. Ale k tomu je nutné využít příležitosti , kdy ten, který hledá slabinu u ostatních, ji také najde. Zde se dostáváme k jádru věci. Agresorem se často stává ten, kdo byl dlouhodobou obětí a obětí se stává ten, kdo nemá sebevědomí a to vzniká na těch předchozích prožítích, tedy oběti a agresora. Co takhle tu hru přestat hrát a začít sám sebe vnímat jako pozorovatele, který jen nestranně hodnotí, kdo je agresor a kdo je oběť. Podivíte se, jak se tyto dvě pozice podobají ve svých projevech. A snad ji jednou provždy přestaneme hrát, protože tato hra jen bere sebeúctu a ponižuje obě strany, stejně nikdo není vítězem.

Jak je nádherné cítit, že nic ve svém nitru nemusíte obhajovat před nikým z lidí, že tento váš vnitřní svět je jen váš a tudíž tam máte právo pustit jen toho, koho se rozhodnete. Lhostejno, kolik lidí kolem vás křičí a přesvědčuje vás o vašich chybách a lžou, jen aby dosáhli svého. Nehrajte s nimi tu jejich hru na dezinformace. Jen se klidně dívejte.
Halasné články o neúrodě a škodách páchaných počasím, jež dostalo přívlastek kruté. (Jak může být něco, co nemá svobodnou vůli, kruté, nad tím se jen málokdo zamyslí.) A přesto si můžete i přes stále opakovanou krizi koupit cokoli a v libovolném množství a zemědělci dávají své produkty takřka zadarmo, tolik jich je. Krize, to slovo se objevuje stále a je s ním dosahováno efektu: Najez se, užij si a nemysli. To je hlavní - nemyslet. Užívat všeho teď a na dluh, protože ve vzduchu je stálou hrozbou krize. A zase je tu oběť a agresor, spotřebitel a obchodník.

Má to mnoho podob, ale podstata je stejná. A člověk, přesycený vším tím požitkem, heká a říká si: “Co se stalo, že nejsem spokojen, že necítím blaho.” A tak se začne zabývat esoterikou jde hledat blaho v opaku a asketicky odmítá maso a žít s lidmi v té jejich džungli a tak jen běhá a shání a nakupuje jen biopotraviny. Jaké překvapení, když po jedné návštěvě takové bio farmy zjistí, že jde jen o vyhraněný pozemek, kde dodržování několika pravidel opravňuje použít název bio. Nevadí, že hned vedle biofarmy jezdí traktor s jedy dál, vždyť za hranicí pozemku to neplatí, je přece bio. A člověk je opět obětí, je podveden, znesvěcen a pošlapán.

Nebo je to jinak?

Žiju ve světě, kde platí zákony přírody a ty jsem vzal za své a chci jim rozumět, aby vše, co učiním, bylo prožitým respektem k nim. A tak vypínám televizi a rádio a obracím se do svého nitra a ke svému cítění jako jedinému, co je mou oporou v životních situacích a těším se na to, až se zase budu cítit jako oběť, protože v tu chvíli se dozvím, kde mám slabé místo. Avšak s vědomým vlastní zodpovědnosti a zdravé míry sebevědomí nedovolím agresorům mne ovládnout. Radujte se nastává období vědomí vlastní krásy a jedinečnosti. Nechte rozkvést svou kásu a kochejte se v jejím světle, neboť to je to co činí člověka člověkem.
Nechť jsou všechny bytosti šťastny

Petr Soldán

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 9301   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
Dec 07, 2017

dsc_2301.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE