ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:48176

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 140 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: mybeart

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Měl talent od Boha, říká autor monografie o Mňačkovi
@ spoločnosť     25.1. 14, 03:12

Bratislava - Mňačkův román Jak chutná moc by měli znát všichni, kdo vstupují do politiky. Může je ochránit před svody lákavého fenoménu, jímž moc bezpochyby je.
 
To říká profesor Jozef Leikert, autor vůbec první životopisné knihy o legendárním novináři a spisovateli Ladislavu Mňačkovi. Monografie Takový byl Ladislav Mňačko, která v českém překladu právě vychází, je zároveň ojedinělou výpovědí o zlomových okamžicích, které formovaly Československo a poté i Česko. Zkoumá navíc příčiny zbabělosti, servilnosti, hrdinství i obětavosti, jimž lidé v těžkých chvílích podléhali, anebo je naopak formovaly.
 
Aktuálně cz.: Zdá se, že život Ladislava Mňačka více než jiné osudy výstižně popisuje a vysvětluje, co se v této zemi před druhou světovou válkou, po ní, v úděsných padesátých ale i v těch nadějných šedesátých letech vlastně odehrávalo. Anebo se mýlím?
 
Jozef Leikert: Tak to opravdu je. Mňačko se narodil se ve Valaškých Klouboukách, ale vyrůstal na Slovensku v dělnické kolonii. Odtud podle všeho i jeho pobláznění komunismem v Sovětském svazu. Přesto si ale myslím, že byl svým smýšlením pravým sociálním demokratem a ne fanatickým komunistou. Postupně - tak jak se s režimem stále tvrději a častěji střetával - se ze zaníceného komunisty stal zanícený antikomunista.
 
A. cz.: Co nejvíce ho přimělo k tomuto prozření?
 
Hodně s ním zamávaly perzekuce a zmanipulované procesy v padesátých letech minulého století. Především ty ho přiměly k přechodu na druhou stranu. V očích nejvyšších komunistických pohlavárů měl Mňačko - novinář s partyzánskou minulostí - výjimečné postavení. Klement Gottwald jej dokonce bral tatraplánem na své mítinky a Mňačko z nich pak psal reportáže. Jenomže on Gottwaldem stále více pohrdal a pohrdl nakonec i tímhle svým výjimečným postavením, když odešel z Prahy do Bratislavy.
 
A. cz.: Proč se mu - tak jako mnohým - nezatočila z téhle "přízně" hlava?
 
Vidíte, a když Gottwald zemřel, napsal z jeho pohřbu naprosto stupidní reportáž. A já se Mňačka už nestačil zeptat, zda to tak opravdu cítil, anebo šlo o jeho výsměch Gottwaldovi... Anebo mu do textu zasáhl editor? Gottwald si vybral Mňačka jako mladého reportéra, jenž uměl o komunistických mítincích psát zajímavěji a lidštěji než ostatní novináři, a přesto se s ním Mňačko nezblížil. Gottwald se koneckonců s Mňačkem ani moc nebavil. Posadil ho vedle řidiče, a jelo se.
 
Rvačka se soudruhem
 
A. cz.: Odkud se vlastně bral Mňačkův smysl pro spravedlnost? Dokonce až tak vyhraněný, že se kvůli svým názorům už jako známý a respektovaný novinář porval.
 
Vyrůstal v dosti chudém a leckdy i drsném prostředí, takže měl už od dětství jakousi vnitřní potřebu bránit slabší. Když se stal šéfredaktorem slovenského týdeníku Kulturní život, stály před jeho dveřmi fronty lidí s nejrůznějšími prosbami a stížnostmi. Často stáli jen o to, aby je vyslechl.  Vůbec nejvíc Mňačka charakterizuje rvačka se zástupcem vedoucího oddělení kultury Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska Tomášem Sloukou. Ona to vlastně žádná rvačka nebyla, protože Mňačko jednoduše Sloukovi napráskal. Slouka z titulu své funkce rozhodoval o tom, komu vyjde či naopak nevyjde kniha. Komu povolí, či nepovolí uspořádat výstavu. Byl jakýmsi uzurpátorem a umělci se ho velmi báli. Mnozí z nich mu proto lezli - jak se lidově říká - do zadku anebo mu pochlebovali. Přitom ho ale přímo nenáviděli.
 
Jen Mňačko se dokázal Sloukovi postavit a vmést mu do tváře, že mu namlátí, pokud nepřestane umělcům ztrpčovat život. Slouka se mu vysmál, ale Mňačko se jednoho dne se zčistajasna objevil na lodi Družba na setkání vedení komunistické strany s umělci, našel si Slouku a dal mu přede všemi jednoduše po hubě s komentářem, že to má za všechny šikanované umělce. Skandál se tehdy v Československu rozebíral ze všech stran. Zasedalo kvůli němu i předsednictvo Svazu slovenských spisovatelů, které si pozvalo Mňačka na kobereček.
 
Pokračovanie: http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=798302
 
Jan Gazdík
 
 

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 16437   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
Dec 07, 2017

dsc_2301.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE